Září, měsíc hojnosti
Slunce ještě září nebo zvěř se páří?
Vznik názvu podle gregoriánského kalendáře devátého měsíce se někdy mylně přisuzuje teorii, že slovo září značí konec léta, kdy slunce ještě září. Správný výklad připisuje názvy měsíců září a říjen zvířecí říji. Vznikl ze slovního spojení „za říje“. Září je obdobím, kdy se zvěř páří a vydává typické zvuky – řve. Do roku 153 před naším letopočtem bylo září v římském kalendáři uvedeno jako sedmý měsíc v roce, proto se latinsky nazývá September.
Co se děje v sadu, na zahrádce nebo v lese
Kromě jablek, hroznů či chmelu se sklízí švestky, broskve, ostružiny, jablka, hrušky, cukety, dýně, brokolice, zelí, brambory, kořenová zelenina, cibule a mnoho dalšího. Co nezkonzumujete přímo, přeměňte na zásoby na zimu. Zavařujte, zamrazujte, sušte. V září začínají kvést na teplo nenáročné chryzantémy, zahrádky ještě zdobí květy aster, violek, sasanek či divizen. Stále kvetou některé růže a také macešky, které jsou spolu s chryzantémami a vřesy symboly dušičkové výzdoby. Je vhodný čas na výsadbu jarních cibulovin jako narcisů, tulipánů a hyacintů. Koncem měsíce se také vysazují stromy a keře, sklízí se semena rostlin pro další sezonu. Lesem plným hub se rozléhá řev jelenů, dozrávají bukvice, žaludy a bezinky. Čápi, vlaštovky, divoké husy a mnoho dalších ptačích druhů migrují od nás do teplejších krajů. Věděli jste, že naopak několik druhů ptactva přilétá zazimovat do našich luhů a hájů? Mezi nimi najdete třeba brkoslava severního, pěnkavu jikavec nebo káně rousné.
Oslavy rovnodennosti
Podzimní rovnodennost neboli astronomický přechod léta do podzimu každoročně připadá na 22. nebo 23. září. Slunce přechází přes rovník a den je stejně dlouhý jako noc. Následně jsou dny kratší a chladnější. Již pro Kelty byly oslavy rovnodennosti spojené se sklizní a přípravou na chladné a temnější období roku. V tuto dobu vrcholí sklizeň jablek. Jablko, keltsky abal, dalo pravděpodobně název i bájnému ostrovu Avalon, který byl právě jablky vyhlášený. 28. září oslavujeme svatého Václava, patrona a ochránce české země, mimo jiné i patrona vinařů. V tento den se pořádají četné poutě a posvícení. Ať už keltské či křesťanské, oslavy to byly bohaté a bujaré. Stoly se prohýbaly pod rohy hojnosti – košíky ve tvaru rohu naplněné sklizenými plodinami, lidé se vystrojili do svých svátečních šatů, setkávaly se rodiny, přátelé nebo i celé kmeny, a za doprovodu veselého zpěvu všichni společně hodovali. Nezapomínalo se také na bohy, část úrody jako obětiny se zaorala do brázd, což mělo přinést odměnu v podobě bohaté úrody i v příštím roce. Ani dnes nezůstávají oslavy pozadu co se bohatosti a hojnosti týče.
Slavnosti chmele a piva
Pivo prý vzniklo vcelku náhodou, kdy do nádob s obilnými zrny pronikla dešťová voda, zkvašením tak vznikl omamný nápoj. Za kolébku piva je považována Mezopotámie, kde se obilí hojně pěstovalo. První písemné záznamy zmiňující výrobu piva pocházejí od Summerů a Babyloňanů. Perličkou a možná i symbolikou spojení Čech a piva je to, že klínové písmo vyryté do hliněných tabulek, které popisovalo výrobu piva rozluštil český vědec Bedřich Hrozný. Česko patří k pivním velmocem, spotřeba piva u nás v roce 2022 činila v průměru 141 litrů na hlavu. Češi jsou nejen zdatní konzumenti piva, ale i velmi šikovní a uznávaní výrobci zlatavého moku. Kromě šesti pivovarských společností u nás najdete cca 30 samostatných pivovarů a asi 480 minipivovarů a restauračních pivovarů. Dočesná neboli oslava dosklizení chmele se váže především k Žatecku a Rakovnicku, slaví se obvykle první zářijový víkend.
Vinobraní kam se podíváš
Česká republika je nejen světově proslulým výrobcem piva, ale řadí se i mezi špičkové producenty vína. Kořeny vinařství se datují do starověkého Řecka. K nám se víno dostalo spolu s římskými legionáři. Počátek tradice oslav vína je dle pověstí spojený s knížetem Svatoplukem, který založil první vinice ve Velkomoravské říši. Dříve si mohli víno dopřát jen zámožnější občané, oslavy vína a vinobraní se rozšířily až po druhé světové válce. Nejbohatší tradici mají na Moravě, ale i města jako Mělník a Praha, která se pyšní Svatováclavskou vinicí, jednou z nejstarších u nás, mohou nabídnout k ochutnávce tento lahodný mok. Vinobraní neboli slavnosti sklizně vinné révy, často s doprovodným hudebním i tanečním programem, společně s vinaři prožívá v podstatě celý národ. Vyrazit na degustaci vína a burčáku nemusíte až na Moravu, jenom v Praze se jich během září koná nepočítaně.
Sklizeň lnu a konopí
Přadný len a konopí seté jsou plodiny určené pro nepotravinářskou výrobu. Len se pěstuje v podhorských oblastech a s jeho pěstováním byl spojen i rozmach textilního průmyslu. Využití konopného vlákna spadá hlavně pod papírenský a automobilový průmysl. Len a konopí se u nás dříve pěstovaly poměrně hodně. Sklizeň a zpracování konopí měly na starosti výhradně ženy, stejně tak i celou oslavu sklizně měly zcela ve své režii. Křesťanská ideologie ženám nedovolovala se nijak výrazněji projevovat, měly se chovat cnostně a tiše, konopické slavnosti tak byly trnem v oku nejednomu mravokárci. Ženy si však tuto výjimečnou událost jednou do roka plně užívaly, šly průvodem vesnicí, vesele a hlučně klábosily, obsadily v hospodách stoly významných štamgastů a neřízeně nasávaly. S půlnocí se však vše vrátilo do starých kolejí a moc znovu připadla do rukou mužů.
Spojíte-li návštěvu moravského vinobraní s víkendovým výletem, možná se vám na cestu bude hodit zavazadlo nebo něco jiného z nabídky Cestovatelského obchodu. Nezapomeňte, že večery a rána už jsou poměrně chladné, dovybavte se vhodným termoprádlem TERMOVEL. Zboží obou obchodů zakoupíte s PRIMA slevou. V letáku prodejen UNI HOBBY najdete potřeby pro zpracování, sklizeň i uskladnění vašich výpěstků. Sušičku ovoce za dobrou cenu pořídíte v Planeu nebo v prodejnách značky Gorenje. Známé i méně známé značky lokálních pivovarů za skvělé ceny koupíte v Penny. Dobré víno a něco k zakousnutí nehledejte jen na vinobraních, ale i v našich supermarketech.