Vyrazit na houby alespoň jednou ročně je skoro národní povinnost

Češi jsou snad nejvášnivějšími houbaři na světe, alespoň jednou ročně se na houby vypraví přes sedmdesát procent naší populace. Právě v září je sezóna houbaření nejvyšší. Rostou? Určitě ano! Sice jak které a jak kde. A i když najdete „houby“, čas strávený v lese na čerstvém vzduchu vám jenom prospěje. Vybavte se nožíkem, košíkem a svačinou a hurá na ně!

Houbaření u nás a ve světě
Houby obsahují spoustu prospěšných minerálních látek a bílkovin, vitamíny A, B, C a D, vápník, draslík, hořčík, železo, fluór, mangan, zinek a jód, mají vysoký podíl vlákniny a nízké procento tuků. Používají se i jako doplňky při léčbě alergií, astmatu, dokonce i rakoviny. Pokud si je sami nasbíráte, podpoříte své zdraví hned několikrát, konzumací a pohybem na čerstvém vzduchu. Plusové body si tak připíšou i ti, co sice rádi houby sbírají, ale nejedí je. Výskyt a růst hub je ovlivněn přírodními podmínkami, jako je složení lesů, různorodost podloží, nadmořská výška a podnebí, které jsou podle mykologů právně na našem území ideální, zřejmě i proto jsme právě my národem houbařů. Kromě Čechů se na houby rádi vypraví sousední Slováci a Poláci a také obyvatelé Skandinávie nebo jihovýchodní Asie. Věděli jste, že v některých zemích jako Francie, Itálie, Belgie či Chorvatsko musíte mít na sběr hub povolení? V Holandsku dokonce platí úplný zákaz.

Kdy vyrazit
Růst hub ovlivňuje hlavně počasí, mají rády teplo a vlhko. Houbařská sezona je od dubna do listopadu, některé druhy ale rostou i v zimě. A i když není zrovna po dešti, kdy podle známého pořekadla rostou houby nejvíce, nezoufejte. Využijte volných dnů, vyrazte do lesa. Pokud váš košík nebude úlovky zrovna přetékat, alespoň si vyčistíte hlavu od každodenního stresu a starostí. Že se vám nechce vstávat brzo ráno? Nevadí, houby dorůstají několik dní, takže pokud rostou, je jedno, ve kterou denní dobu do lesa zavítáte. O víkendu či svátcích ale počítejte s tím, že les bude plný těch, co nebyli líní, a na vás toho pak pravděpodobně moc nezbude.

Všechny houby jsou jedlé, některé však jen jednou
Houby se obecně dělí na jedlé, nejedné, jedovaté a smrtelně jedovaté. To, které houby kam patří, už vyřešili naši předci. I v tomto si můžeme právem připisovat významná prvenství. Již v roce 1821 vychází publikace lékaře a mykologa, rektora Karlovy univerzity V. J. Krombholze popisující 310 druhů hub včetně věrných ilustrací. Zhruba sto let na to zakladatel České mykologické společnosti František Smotlacha uvádí snad nejznámější Atlas hub s fotografiemi, 1700 druhů sám na sobě i vyzkoušel. Zasloužil se tím o masou publicitu a oblibu houbaření v našich krajinách. Jak poznat, čím se neotrávit? Co se týče hub nejedlých či dokonce jedovatých, tady se hlavně neřiďte mýty typu, že jedovaté houby jsou barevné nebo neokousané od slimáků či hmyzu. Není to pravda, plži a hmyz mají úplně odlišný metabolismus a toxiny pro ně bývají neškodné. A například taková smrtelně jedovatá muchomůrku jízlivá je velmi nenápadná až bílá houba. Přestože máte atlas hub s sebou ať už v kapse nebo v mobilu, doporučujeme neexperimentovat a sbírat jen houby, které opravdu dobře poznáte. Pokrmy z hub vyžadují také dostatečnou tepelnou přípravu. Kdyby se i přesto u vás do pár hodin po konzumaci objevily příznaky jako bolesti břicha, průjem, nebo dokonce poruchy vidění nebo mdloby, pokuste se vyvolat zvracení, pijte čistou vodu, na mléko zapomeňte! Co nejrychleji vyhledejte lékařskou pomoc, vezměte s sebou i zbylé houby či odřezky pro toxikologický rozbor.

Zpracování hub
Po návratu z lesa s plnými košíky počáteční radost z úlovku vystřídá panika nad množstvím hub, které je třeba zpracovat, očistit, nakrájet buď na tenké plátky k sušení nebo na menší kousky k dalšímu zpracování. Většina rodiny má najednou spoustu jiné práce nebo musí po náročném půldni v lese odpočívat? Tak je nechte, stejně by nejspíš nadělali více škody než užitku. Ať se k vám přidá jen ten, kdo opravdu chce. Při práci si povídejte, užívejte si společného času. Buďte pečliví, ke konečnému zpracování by měly přijít jen kousky opravdu čisté a zdravé. Co nebudete konzumovat okamžitě v podobě smaženice, houbové omáčky či dalších pochoutek, můžete zpracovat mnoha způsoby. Stále nejoblíbenější způsob je sušení, v dnešní době již usnadněné co do času i prostoru moderními sušičkami. Zamrazení si vyžaduje předchozí tepelnou úpravu. Houby nakrájené na menší kousky vložte do vroucí vody a nechte chvilku povařit, stačí 3-5 minut, poté propláchněte studenou vodou. Nechte vychladnout a po jednotlivých porcích uložte v sáčcích do mrazáku. Delikatesou, kterou si můžete sami vyrobit, jsou pak zavařované houby nakládané v různých nálevech. Sklenice nezapomeňte označit rokem výroby, měly by se totiž spotřebovat maximálně do dvou let.

I když to zatím na velkou houbovou úrodu nevypadá, využijte si volných dnů a vyrazte do lesa. Vstřebávejte babí léto, přírodu a dobrou společnost!

Přestože jsou dny stále poměrně teplé, v lese může být vlhko a chladno, obzvláště, pokud vyrazíte brzy ráno, nepodceňte oblečení, pořiďte si vhodné prádlo TERMOVEL. Dobrou svačinku s sebou připravíte z nabídky našich supermarketů. Se zpracováním plných košíků vám pomůžou malé domácí spotřebiče značky Gorenje. Kvalitní sušičku ovoce koupíte také v EZshopu nebo v Electro Wordu. Po návratu z lesa rozpalte gril, super krkovičku koupíte u Zemana. K práci si nalejte sklenu dobrého vína či piva z pestré nabídky Tesca či Penny. Byli s vámi v lese i vaši čtyřnozí miláčci? Odměňte je dobrotou od Louie. Místo lesa vás čeká práce na zahrádce? Inspirujte se z letáku Hornbachu.