Jaké budou ceny surovin na pečení cukroví v roce 2026?

Každý rok na podzim se v supermarketech objevují regály plné moučkového cukru, vanilkových cukrů a oříšků. A každý rok si všimneme, že něco zdražilo. Máslo o deset korun, čokoláda o patnáct. Málokdo si ale klade otázku, co se vlastně stane za dva roky.

Ceny potravin nejsou náhoda. Jsou výsledkem složitého systému, kde se prolínají klimatické podmínky, globální obchod, energetické náklady i rozhodnutí politiků. A právě kombinace všech těchto faktorů dělá z prognózy na rok 2026 zajímavou hádanku.

Co určuje cenu mouky a másla
Začněme u základů. Mouka pochází z pšenice, máslo z mléka. Obojí závisí na tom, jak se daří zemědělcům. A ti čelí stále větším výzvám. Sucha, povodně, extrémní teploty – to všechno ovlivňuje úrodu. V posledních letech se navíc zpřísňují evropské předpisy týkající se hnojiv, pesticidů a welfare zvířat.

Nová regulace znamená vyšší náklady pro farmáře. Ti je přenášejí dál v řetězci. Mlékárny platí víc za mléko, pekárny za obilí. A nakonec to zaplatíme všichni u pokladny. „Loni jsem za máslo dávala 45 korun, letos je to 65. A pořád stejná značka,“ říká Petra z Brna, která peče cukroví už dvacet let.

Kakao a ořechy: Když počasí rozhoduje za nás
Ještě složitější je to u surovin, které se k nám vozí z druhého konce světa. Kakao roste hlavně v západní Africe, ořechy v Turecku, Kalifornii nebo Itálii. A právě tyto regiony zažívají čím dál větší klimatické výkyvy.

V roce 2024 cena kakaa vystřelila nahoru kvůli špatné úrodě v Pobřeží slonoviny a Ghaně. Sucho a nemoci kakaovníků snížily produkci o desítky procent. Podobně je to s mandlemi – Kalifornie trpí nedostatkem vody, Turecko zase nestabilním počasím.

A pak je tu geopolitika. Obchodní dohody, cla, dopravní trasy. Všechno to hraje roli. Pokud se situace v některém z produkčních regionů zhorší, ceny mohou skočit i o třicet procent. A to se promítne přímo do ceny čokoládových bonbónů nebo ořechových rohlíčků.

Zajímavé je, že spotřebitelé na to reagují. „Když vidím, že čokoláda stojí přes stovku, koupím jí míň a radši přidám víc kokosu nebo rozinek,“ přiznává Jana z Prahy.

Energie a emise: Skrytý náklad, který vidíme až v ceně
O cenách energií se mluví často. Ale málokdo si uvědomuje, jak moc ovlivňují cenu potravin. Výroba mouky, cukru, zpracování mléka – to všechno potřebuje elektřinu a plyn. A k tomu se přidávají emisní povolenky, které musí firmy kupovat, pokud vypouštějí CO2.

V roce 2026 se očekává další zpřísnění emisních limitů v EU. To znamená dražší povolenky, vyšší náklady pro zpracovatele. A ty se samozřejmě promítnou do finální ceny. Pekárny, cukrárny, mlékárny – všichni budou platit víc. A my s nimi.

Navíc logistika. Dovoz surovin, distribuce do obchodů. Cena nafty, mýtné, mzdy řidičů. Všechno to tvoří část té konečné částky na účtence.

Jak se vlastně měří, jestli zdražilo?
Když řekneme, že cukroví bude dražší, co tím vlastně myslíme? Problém je v tom, že každý peče něco jiného. Někdo dělá vanilkové rohlíčky, jiný linecké, třetí perníčky. A každý recept má jinou skladbu surovin.

Ekonomové proto sestavují takzvané spotřební košíky – průměrné složení nákupu, které reprezentuje typického spotřebitele. Pro vánoční pečení by to mohlo být třeba: mouka, cukr, máslo, vejce, ořechy, čokoláda, koření. Každá položka má určitou váhu podle toho, jak moc se používá.

Jenže tady nastává problém. Pokud máslo zdraží o padesát procent, spousta lidí ho prostě nahradí něčím levnějším. Margarínem, olejem, nebo ho prostě použijí míň. A najednou ten košík přestává být reprezentativní.

Obchody a jejich strategie
Nesmíme zapomenout ani na maloobchodní řetězce. Ty mají svou vlastní strategii, jak nastavit ceny. Před Vánoci často dělají akce na základní suroviny – mouka za dvacet korun, máslo se slevou třicet procent. Lákají tím zákazníky do obchodu.

Ale marže se liší. U některých produktů si obchody účtují víc, u jiných míň. A záleží i na tom, jestli jde o privátní značku, nebo známou firmu. Privátní značky bývají levnější, protože řetězec šetří na marketingu a balení.

V roce 2026 můžeme čekat, že obchody budou ještě víc tlačit na vlastní značky. Je to pro ně výhodnější a zároveň to dává zákazníkům pocit, že šetří.

Mzdy a jejich dopad
Další faktor, který se často přehlíží: mzdy. Zemědělci, dělníci ve zpracovatelském průmyslu, řidiči, prodavači. Všichni chtějí vyšší plat. A to je v pořádku. Jenže vyšší mzdy znamenají vyšší náklady pro firmy. A ty je musí někde vzít.

Očekává se, že do roku 2026 porostou mzdy v zemědělství i logistice o několik procent ročně. To se promítne do ceny surovin i jejich dopravy. A nakonec i do ceny toho balíčku mouky v supermarketu.

Co když to bude moc drahé?
A teď ta nejzajímavější otázka. Co se stane, když ceny opravdu výrazně porostou? Přestanou lidé péct? Asi ne. Ale změní své návyky.

Místo pravé čokolády použijí kakao. Místo mandlí vlašské ořechy, které jsou levnější. Místo másla margarín. Nebo prostě upečou míň druhů cukroví. Místo deseti jen pět.

Kvalitní suroviny na domácí pečení seženete v řetězcích Albert, Globus, i Billa. Komu se letos péct nechce, nemusí zoufat – v nabídce zmíněných obchodů si můžete vybrat i z již hotového vánočního cukroví.